pondělí 30. května 2016

Kladivo na démony od Jiřího Pavlovského

Něco málo o sérii Kladivo na čaroděje 

Kladivo na čaroděje je série, kterou mám strašně ráda, protože kombinuje humor, akci a magické prvky v reálném světě - tudíž vše, co mám ráda. Do této série přispívá více autorů, mým nejoblíbenějším je jednoznačne Jiří Pavlovský, zakladatel série. Jeho knihy jsou nejhumornější, nejzábavnější... a prostě nejlepší.

Nejmíň oblíbeným autorem je pro mě Darek Šmíd, autor 9. dílu - Žrádla pro psy. Tenhle díl jsem zkoušela číst asi třikrát, ale prostě se do něj nemůžu začíst. Autorův styl mi tak nesedl, že prostě nejsem schopná knížku číst. Takže Kladivo na démony byl takový můj balzám na duši kde jsem si znovu připomněla, proč mi tahle série tolik učarovala.


Neskutečně se těším na každý další díl a začínám si říkat, že těšení se je sice hezké, ale ta muka z čekání jsou strašná. Co jsem se dozvěděla na besedě na Světě knihy, tak 12. díl ukončí první "sérii" Kladiva a na druhou sérii si počkáme minimálně rok, možná i víc... Nejspíš si dám mezitím re-reading celé 1. série.

A pro ty, co ještě netuší - 11. díl vyjde v Pevnosti č. 8/2016, což mě z mnoha důvodů velmi mile překvapilo. Jednak jsem čekala, že další díl vyjde v říjnu, jak se píše na stránkách nakladatelství, jednak bych takovou přílohu v Pevnosti opravdu nečekala, no a nakonec to nejlepší - Pevnost mám předplacenou od Světa knihy, taky se nemusím tohle číslo snažit sehnat a bude na mě čekat ve schránce, za což jsem strašně ráda, protože tohle číslo půjde nejspíš dost na dračku. Obzvlášť pokud v Pevnosti vyjde dřív než půjde sehnat v knihkupectví, což je mi zatím nejasné, jestli to tak opravdu bude, ale s knížkami z edice Pevnost to tak bývá. Jen doufám, že knížka opravdu vyjde tak jakse plánuje.

A teď už k samotné knize.

Kladivo na démony


Kniha začíná celkem zostra - nejdřív chce Felixe někdo zabít, načež čtenáře rozseká Pavlovského humor. A vy hned víte, že to bude zase jízda. Krom toho že jde Felixovi o krk se začnou dít divné věci - velice zvláštní útoky na lidi, kteří nemají s Felixem nic společného. Když ve stejnou dobu zničeho nic zemře skupinka lidí a vypadá to, jako by spadli z desátého patra, dojde i naší sebrance, že se děje něco hodně divného. A k tomu ta červená krabice, kterou objeví. Jak to spolu souvisí? A kdo chce zabít Felixe? Otázku proč si někdo přeje Felixovu smrt můžeme v tomto případě úplně vynechat.


,,Takže, máme úkol. Přijít na to, kdo mě chtěl zabít."
,,Tak to máme komplet Českou republiku a pár přilehlých oblastí," řekl Vincenc.
,,V podstatě je podezřelý každý, koho jsi v životě potkal," doplnil Walter.
,,Plus pár lidí, kteří o tobě jen slyšeli."
                                                     - Jiří Pavlovský, Kladivo na démony, str. 10-11

Felix, Klaudie, Vincenc a Walter se pustí do vyšetřování a nebyli by to oni, kdyby neohrozili sebe i všechny kolem sebe. Třeba při zběsilé jízdě autem Prahou, kdy se  Felix s Klaudií předvedou v celé své kráse. Felix se dokonce podívá na jedno ne moc příjemné místo, kam běžný smrtelník vkročí jen jednou za život. Felix je sice Felix, ale podaří se mu vyváznout zaživa?

Můj názor na knihu


Napětí, smích, zábava, smích a ještě jednou smích. Asi tak bych vystihla to, jak se mi knížka líbila. Proto mám Pavlovského tak ráda, protože se polovinu knížky popadám za břicho. Třeba u úryvku výš nebo u oné jízdy autem. A zároveň je v knize i dost napětí a akce.

Knížka se čte jedním dechem a jelikož je tenoučká, přečtou ji za odpoledne i pomalejší čtenáři jako jsem já. Až jsem opravdu litovala toho, že byl tak rychle konec. I když pravda, kdyby knížka byla tak třikrát delší tak se uchechtám k smrti.

Taky jde znát, že se 1. série blíží ke svému konci a konečně se dočkáme odpovědi na některé otázky, které máme už celou sérii.

Nejvíce mě mrzí to, že jsem si tyto postavy opravdu hodně oblíbila, a podle toho co Pavlovský opakovaně říká si jich užiju poslední dvě knihy a budu se s nimi muset rozloučit... Budou mi chybět A už teď jsem si jistá, že se k nim budu vracet znovu a znovu.

Ještě jsem vás nepředsvědčila, abyste se do série Kladivo na čaroděje pustili?



pondělí 2. května 2016

Jackaby od Williama Rittera

Jackaby od Williama Rittera je kniha, která mě zaujala hned jak se objevila na pultech knihkupectví, a to jak po vzhledové, tak obsahové stránce. Měla by být kombinací Doctora Who a nového, seriálového Sherlocka Holmese, což mě hodně zaujalo, protože Doctora Who mám moc ráda a detektivky taky. Obálka je nádherná a na dotek sametová, že jakmile jí vidíte naživo, už jí nechcete dát z ruky. Já jsem jí v knihkupectví nechala, ale jen proto, že jsem doufala, že jí najdu v prosincovém Knihobitovi. A tak se taky stalo a měla jsem neskutečnou radost. Jak jsem byla s Jackabym spokojená?

O příběhu

Jackaby je velice neobvyklý, svérazný a tak trochu ujetý detektiv, který zkoumá nadpřirozené jevy. Příběh je však vyprávěn z pohledu Abigail Rookové, která v roce 1892 přicestovala do New Fiddlehamu. Protože nemá kde bydlet a má hluboko do kapsy, začne si shánět práci a narazí na zvláštní inzerát. Místo asistenky vyšetřovací služby ji zaujme a to ji přivede k samotnému Jackabymu. A k jeho velice neobvyklému domu plného zvláštních překvapení.

Jackaby není z Abigail zrovna dvakrát nadšený, ale objeví se případ záhadných vražd, na kterých začne Jackaby pracovat. Navíc se Abigail nenechá jentak odbýt a tak to s ní Jackaby jeden den zkusí. Zjistí, že Abigail není úplně k zahození, spíš naopak. Jackabyho skvěle doplňuje, protože se drží více při zemi a všímá si obyčejných věcí, které Jackaby ve svém podivuhodném vlastním světě jaksi míjí.

Podaří se této neosourodé dvojici vypátrat sériového vraha, aby to ve zdraví všichni přežili?

Můj názor na knihu


Jackaby splnil má očekávání na 100%. Jsem naprosto nadšená a nemůžu se dočkat dalších knih. Ano, podobnost s Doctorem Who je dost znatelná a Jackabyho jsem si zamilovala úplně stejně jako Doctora. Prostě mám pro potrhlé geniální sympaťáky slabost :)

Od první do poslední stránky jsem si čtení slovo od slova vychutnávala a strašně mě bavilo. Užívala jsem si atmosféru knihy, vylomeniny Jackabyho, zkoumání jeho domu a jeho prapodivných obyvatel, nadpřirozené prvky i samotné vyšetřování.

Stránky ubáhaly jedna za druhou a nemohla jsem knihu odložit, dokud jsem jí nepřečetla. Místy jsem se smíchy popadala za břicho, jindy jsem se zase trochu bála.

Pravda je, že detektivní linka není kdo ví jak převratná a vymakaná. Je trochu předvídatelná, holt na konci asi nebudete moc překvapení při odhalení vraha. Ale od toho tu přece máme jiné knihy.

Pokud budete od Jackabyho čekat perfektní kriminální zápletku, tak budete zklamáni. Pokud si však chcete přečíst zábavnou a ujetou knihu a milujete Doctora Who, tak budete spokojení stejně jako já.

Určitě mi dejte vědět, jestli si knihu chystáte přečíst, nebo jak se vám líbila. A máte rádi Doctora Who? Těším se na vaše komentáře :)