Setkání s Emmou Riedovou

Ve čtvrtek 26. března jsem byla na úžasném komorním setkání se spisovatelkou Emmou Riedovou ve studiu Probuď labuť. Byla tam báječná a nezapomenutelná atmosféra, kterou můžete vycítit z krásných fotografií, které mi studio Probuď labuť poskytlo.

Blížila se půl sedmá odpoledne, venku déšť, sychravo a pomalu se začínala snášet tma. S rostoucím očekáváním i trémou jsem se blížila do studia Probuď labuť ve Školské ulici v Praze. Věděla jsem, že půjde o komorní setkání, a jelikož jsem celkem dost ostýchavá, začínala se mě zmocňovat nervozita. A to jsem ještě ani nevěděla, jak maličké to studio je a že i se mnou nás bude jen pět účastnic.

Za všechny fotografie děkuji studiu Probuď labuť.

Překonala jsem trému a z toho pošmourného počasí jsem vstoupila do maličkého, ale útulného studia. Hned na mě dýchla úžasná uvolňující atmosféra, přidala jsem si jako na čajovém dýchánku ze starých časů. Příjemné tlumené světlo, několik svíček, květiny ve váze, čaj v porcelánu a lákavě vypadají makronky nebo cake pops ("dortová lízátka") na špejli.

Po pár minutách čekání, zda dorazí ještě nějací účastníci, začal rozhovor s Emmou Riedovou, který vedla Ivana Bednářová, šéfredaktorka zpravodajského serveru Presspublica.cz. Dozvěděla jsem se tak spoustu zajímavého z autorčina spisovatelského života. Například že původně neměla ani v plánu napsat zrovna historický román, že dané historické období zvolila z toho důvodu, že v této době je spousta bílých míst a má tak větší volnost při tvorbě příběhu, nebo že hlavní hrdinové jsou fiktivní postavy, taktéž z toho důvodu, aby měla volnou ruku při vytváření jejich osudů. Sama autorka se netají tím, že píše pro radost, chce aby její knihy byly čtivé, napínavé a zábavné.

Došlo mi tak, o kolik těžší to autor má, když svůj příběh zasadí do historické doby. Nejde ani tak o politickou situaci v zemi, ale spíš drobnosti ze života - třeba kdy byly jaké svátky, co lidé v té době mohli/nemohli nosit (brýle apod.), nebo jaká plemena psů v té době byla. Sama autorka připouští, že jí některé drobnosti mohly utéct, a myslím si, že je to pochopitelné a akceptovatelné. Samozřejmě se najde spousta lidí, kterým se tyto drobné nesrovnalosti nebudou líbit, ale ruku na srdce, Emmin román Královské intriky nejspíš nebude pro zaryté fanoušky historie, kteří chtějí jen suchá fakta přetvořená do příběhu. Takovým bude vadit i to, když si autor knihy domyslí příběh, aby vyplnil ona bílá místa. Nicméně si myslím, že spoustě lidí, kteří mají rádi historii a historické romány, by se Královské intriky mohly líbit. Samozřejmě to budu moct plně posoudit až poté, co si knihu přečtu (a že někdy v budoucnu určitě, protože mě kniha zaujala).

Emma přečetla i dvě ukázky z Královských intrik a na konci rozhovoru jsme měli možnost vyzpovídat autorku osobně. Byla to velmi krátká beseda, protože jsem nebyla sama, kdo se buď styděl, nebo ho nenapadlo, na co se ptát. Nakonec nám Emma poděkovala za to, že jsme na setkání s ní přišli, a dostali jsme i drobnou pozornost a něco na památku.

Jelikož nás nikdo nechtěl vyhodit do nevlídného počasí, ale naopak jsme byli vyzvány ať se neostýcháme ochutnat připravené dobroty a naše porcelánové šálky se naplnily dalším čajem, rozjela se moc příjemná diskuze. Zapojila se i Emma a Ivana, probíraly jsme všechny možné žánry, knihy, autory, setkání s autory a cony... Později jsme debatovali jen ve čtyřech a bylo to moc příjemné, nebýt večer, tak bych tam vydržela ještě několik hodin. Bylo zajímavé, že většina z nás čte převážně scifi a fantasy, a přitom jsme se vydaly na setkání s autorkou historického románu.

Byla to opravdu povedená akce, která předčila mé očekávání. Bylo to úplné pohlazení po duši a balzám na nervy. Emma, Ivana i děvčata ze studia Probuď labuť - všechny byly moc milé a sympatické a díky nim to byl nezapomenutelný večer. A dobroty, které napekla Anežka Zýková, byly výborné a krásně nazdobené. Cake pops jsem nikdy předtím neměla a tak mi chutnaly, že se teď pídím po receptu. 

Chtěla bych poděkovat Emmě Riedové za pozvání a studiu Probuď labuť za zorganizování akce, vytvoření báječné atmosféry a za poskytnuté fotografie. Pokud byste někdy uvažovali o tom nechat se učesat, nalíčit nebo profesionálně nafotit, můžu studio Probuď labuť vřele doporučit. Určitě se vám u nich bude líbit.  

A na závěr pár fotografií. Litujete, že jste se nezúčastnili? :)

 

Nejchaotičtější knihkupectví, které znám

Hodně z vás jistě na Slevomatu zaznamenalo 25% slevu do knihkupectví Dobrovský. Hned jsem po ní skočila, přítel měl narozeniny a chtěla jsem udělat radost i sobě. Navštívili jsme prodejnu v obchodním centru Arkády Pankrác. Byla jsem moc zvědavá, jak se to tam od mé poslední návštěvy změnilo. A byla jsem zklamaná, protože je to tam pořád stejně otřesné.

Nejdřív se krátce vrátím k mé první návštěvě. Bylo to také díky 25% slevě ze Slevomatu a jsou to asi dva roky. Byla jsem šokovaná a napsala jsem jim na stránky facebooku. Celkem brzy mi od nich přišla zpráva, kde se omlouvali tím, že nedávno proběhla rekonstrukce, že popisky žánrů ještě nestihly správně rozmístit a kdesi cosi. Nabízeli mi i slevu na příští nákup a že bych to s nima mohla probrat. No dneska celkem lituji, že jsem se jim neozvala, ale říkala jsem si, že pokud dělali rekonstrukci, tak se ten chaos dá pochopit a že to časem spraví.

Před pár dny jsem se tam tedy vydala znovu, a po chvíli mi bylo jasné, že vše zůstalo při starém. Scifi a fantasy literatura smíchaná bez rozmyslu dohromady, o rozdělení na českou a zahraniční ani nemluvě. Chvílemi to sice vypadá, že jsou knihy seřazené aspoň podle autorů nebo podle abecedy, ale ani tímhle způsobem byste konkrétní knihu hledali opravdu hodně dlouho. Mezi knihami od jednoho autora je šoupnutá kniha od autora jiného, knihy jsou na různých místech, ani díly jedné série nemusíte najít u sebe.

No nejlepší budou názorné ukázky, než to tu suše vypisovat. Sice to tu podle abecedy jakžtakž je, ale v jiných regálech to podle abecedy už moc nebylo.

Začneme třeba Martinem. Díly Písně ledu a ohně byly myslím všechny u sebe, následují další Martinovy knihy, scifi povídkové sbírky atd. Ale jak vidíte, mezi knihami od Martina si v klidu hoví Prstenec prozření od Julie Novákové. Česká scifi autorka začínající na N mezi knihami od Martina. Zůstává mi nad tím rozum stát.

Další perličkou jsou knihy od Sapkowského. Na druhé poličce zezhora, bráno zleva máme hardbackového Zaklínače VII, potom knihu od úplně jiného autora, dál Zmiji a nakonec paperbackového Zaklínače IV. Opět kniha od jiného autora vsunutá mezi knihy jednoho autora. A nejhorší je, že všechny díly Zaklínače v paperbacku mají v úplně jiném regálu! A pak úplně jinam dají zbytek jeho knih a čtvrtý díl. No chápete to někdo? A když si vezmu další knihy z blízkosti Zaklínače, tak nalevo od něj je novinka od Šlechty, nechce se mi věřit že od něj mají jen jednu jedinu knihu. Vpravo od Zaklínače je jedna kniha od autora Scalzi, jehož další knihy jsou na další poličce někde na začátku regálu - to by ta jedna kniha opravdu nešla dát na další poličku k ostatním? Ale vzhledem k ostatním chybám je tohle to nejmenší. Ještě tu jdou vidět knihy od Pavla Renčína - na horní poličce je trilogie Městské války, na druhé poličce třetí kniha zleva  Labyrint. Opět knihy od jednoho autora na různých místech.

Poslední ukázka, kde jsou opět knihy od jednoho autora na několika místech. Vlevo dole vidíte dvě knihy od Polanskyho - Léčbu ostrou břitvou a Zítra se bude zabíjet, třetí díl je pak jednak o poličku níž a jednak na poličce úplně nahoře!

A perlička na závěr.

Pokud někdo nezná Stephena Kinga, tak zaprvé napravit, protože jeho knihy jsou skvělé, a za druhé píše převážně horory, tudíž "detektivky" jsou úplně mimo mísu. Detektivky v tomhle regálu vůbe nenajdete, vedle Kinga jsou ještě ke všemu nějaké upířiny. 

Myslím, že jako názorná ukázka to bohatě stačí a už mě chápete proč říkám, že je to strašné a chaotické knihkupectví. Ano, jako knihomol ráda řadím knihy a nejspíš bych přerovnala většinu knihkupectví, ale tohle je přece jen něco jiného. Tohle je opravdu chaos, najít nějakou knihu tady dá opravdu zabrat. A po pár minutách marného hledání vás to začne opravdu štvát a začnete si říkat, že lidi kteří tu pracují u toho snad vůbec nepřemýšlí, nebo spíš že to musí dělat schválně, protože jinak to není možné.

Každopádně pokud nebudu muset a nebudou mít další slevovou akci, tak sem dobrovolně nevkročím. Přitom by to mohlo být tak pěkné knihkupectví, protože mají velký prostor, jsou i dobře zásobení...A jiné pobočky Dobrovského mi tak strašné nepřišly. Ale tohle je noční můra a jediný způsob jak se tu dá nakupovat je buď si o konkrétní knihu rovnou říct na infu, nebo v případě že si člověk chce koupit nějakou knihu, ale je mu jedno od jakého autora a z jakého žánru, prostě co mu padne do oka.

Byli jste v tomhle knihkupectví někdy? Nebo znáte jiné chaotické knihkupectví, kam je lepší nechodit? :)

Knižní akce v březnu a dubnu

Velký knižní čtvrtek máme za sebou, ale mě čeká ještě několik knižních akcí, na které se moc těším. A protože se jich za březen a duben sešlo víc, než je obvyklé, rozhodla jsem se o nich napsat. Už jen proto, že o nich nemusíte vědět, ale mohly by vás zajímat a byla by škoda nechat si je ujít. A co se týče knižního čtvrtku, tak jsem si opět žádnou knihu nekoupila. Ne že by mě žádná kniha nezaujala, spíš nemám tolik peněz, abych do nich chtěla zrovna teď investovat.

A teď už k tomu, co mě čeká. Všechna knižní setkání probíhají v Praze.
(Jinak v článku je spousta odkazů, jen je neumím zvýraznit tak, jak bych chtěla. Šablona blogu mi prostě neumožní aby odkazující slovo bylo podtržené a  abych ho nějak odlišila od slov, které chci zvýraznit. Takže odkazy jsou světle modrou barvou a kurzívou)

26. 3. Setkání s Emmou Riedovou

Emma Riedová je česká spisovatelka, které už před nějakou dobou vyšel historický příběh Královské intriky. Se studiem Probuď labuť pořádá takové komornější setkání spojené s besedou a čtením ukázek z připravované knihy.

K pozvání na toto setkání jsem se dostala úplnou náhodou. Ve skupině knižních blogerů na facebooku se Emma ptala, kdo má rád historické příběhy, je z Prahy a má blog. Nejdřív jsem příspěvek jentak přešla, ale potom jsem se k němu vrátila a jsem moc ráda. Historii mám ráda a nějaký historický příběh bych si moc ráda přečetla, ale nevěděla jsem jak začít, po čem sáhnout a nakonec jsem to vždy odložila. Navíc mám ráda setkání s autory, kdy se člověk dozví spoustu zajímavého o autorovi a jeho psaní. To je taky důvod, proč jsem začla číst hodně českou scifi a fantasy literaturu, protože jsem často potkávala autory a strašně mě to podněcovalo k tomu přečíst si od nich něco, nechat si knihu podepsat, je to prostě o něčem jiném když znáte autora příběhu než když je to pro vás jen jméno na obálce.

Tudíž jsem byla za pozvání moc ráda a těším se. Pokud byste chtěli taky přijít, tak není problém, Emma v různých knižních skupinách zvala i neblogery. Stačí sejí jen ozvat, kapacita je totiž omezená, tak nemůžete přijít jentak z fleku. Pro zájemce tu uvádím odkaz na profil Emmy na facebooku, abyste jí mohli kontaktovat.

Královské intriky - anotace:
Zatímco České království se po vymření Přemyslovců zmítá v bojích, mladičká Markéta z Březové postupně proniká do urozené společnosti. Počáteční okouzlení ale brzy vystřídá zklamání, neboť krásná, svéhlavá Markéta musí čelit mnoha úkladům a nenávisti. Poznává však i vášnivou lásku. Nadaná dívka se stane špionkou ve službách Jana Lucemburského a tento nebezpečný úkol ji zavede až do daleké Neapole. Ve chvíli, kdy se po mnoha strastech osudu snaží začít nový život, je náhle obviněna z vraždy. Podaří se jí vyváznout i z této kruté zkoušky?

Markétčiny osudy jsou vyprávěny z pohledu velmi rozdílných mužů, do jejichž životů nejvíce zasáhla – z pohledu přátel, nepřátel, milenců i mladého Jana Lucemburského.

10.4.  Křest Pekelné šlehy Martina D. Antonína

Další díl Kladiva na čarodeje je konečně tady! A k jeho vydání se rovnou pořádá i křest a autogramiáda. Nedávno událost na facebooku přejmenovali na Gigantickou autogramiádu autorů Kladiva na čaroděje, ale bližší informace zatím nejsou. Každopádně je šance potkat na akci i další autory, což je na křestech celkem obvyklé.

Že neznáte Kladivo na čaroděje? To je škoda, protože jde o skvělou českou fantastickou sérii. Co kniha to jiný styl, jiné téma, jiná atmosféra, jiný autor. Někdy se budete bát, jindy budete napnutí jak kšandy, setkáte se s duchy, nemrtvými, čarodějnicemi, oživlými roboty, mimozemšťany... V každém případě budete vždycky doufat, že to hlavní hrdinové přežijou, a hlavně se budete skvěle bavit (obzvlášť u knih Jiřího Pavlovského). Některé postavy jsou totiž komické samy od sebe a často padají skvělé hlášky. Všechny díly jsou sice provázany hlavním příběhem, ale každá z knih má vlastní uzavřený příběh, takže se nemusíte bát začít n-tým dílem. Celou sérii sám tvůrce série, Jiří Pavlovský, přirovnává k seriálu. Každá řada seriálu má nějaký hlavní příběh, který se v prvních epizodách řeší jen okrajově a každá epizoda má vlastní příběh, ale ke konci série se všechno začne točit kolem hlavního příběhu. Kladivo na čaroděje funguje podobně, přičemž je pořád na rozjezdu.

Pekelná šleha - anotace:
Když se dáma vašeho srdce ocitne v nesnázích, uděláte pro její záchranu cokoliv. Riskujete život, sjezdíte světa kraj, spřáhnete se s ďáblem – a když zoufalství dostoupí vrcholu, přeleze přes něj a ještě si pořádně povyskočí, najmete si tým Felixe Jonáše. Je to banda magorů, to jistě – ale kdo jiný vám uvěří a pustí se do hledání dívky nakažené experimentálním magickým retrovirem? Jistě ji najdou. Možná i zachrání. A když budete mít štěstí, vaše milovaná vám tu záchranu jednou odpustí.
Naděje přece umírá poslední... a kdyby něco, Walter ji odborně oživí.

15. 4. Fantastická literární degustace

Martin D. Antonín, Míla Linc a Vilma Kadlečková budou číst ukázky z připravovaných knih z jejich fantastických světů. Přestože jsem od nich nic nečetla a nepatřím k těm lidem, kteří netrpělivě čekají i několik let na další příběh z jejich oblíbeného světa, chci tam být. Setkání s českými autory si nechám málokdy ujít a věřím, že si to taky užiju. Už dlouho si brousím zuby na Mycélium, a pokud se budou na místě prodávat knihy za zajímavou cenu, tak do toho konečně půjdu. Tady je událost na facebooku a něco níž najdete oficiální plakát se spoustou informací.

23. 4. Knihy mají zelenou

Poslední akcí není žádné literární setkání s autory, nýbrž 15% sleva ve všech knihkupectvích v rámci Dne knihy a autorských práv. Rovněž doporučuji událost na facebooku, už jen pro zapomnětlivé hlavy, jako jsem já.



Zaujala vás nějaká akce? Máte v plánu se zúčastnit? Nebo víte ještě o něčem, co by stálo za zmínku? :)

Death Note

Death Note bylo moje první setkání s mangou. A musím říct, že jsem si k prvnímu seznámení s japonskými komiksy nemohla vybrat lepší sérii.

Nenechte se od mangy odradit!
O manze a anime jsem se několikrát doslechla na různých conech, a to co jsem slyšela mě mnohdy spíš odradilo. Divná jména, na kterých si mnohdy zlámeme jazyk, postavy, které se Japoncům skoro nepodobají. Samé nahotinky, nechuťárny nebo tak depresivní příběh a prostředí, že se z toho čtenář sotva vzpamatuje. Jsou vůbec nějaké zajímavé a ne tak odrazující příběhy, a kde je najít? Navíc většina lidí čte mangu anglicky a kdesi na internetu. Nevím co mi vadí víc, jestli ta angličtina nebo nepohodlí při čtení na počítači. A to nemluvím o divných pojmech a rozděleních mangy a anime, ze kterých jde člověku hlava kolem. Prostě nic, do čeho bych se hrnula.

Jak jsem se tedy nakonec ke čtení mangy dostala?
No jak jinak než přes mojí oblíbenou Pevnost. Jako knižní příloha byl jednou první díl Death Note, a byla to láska na první pohled. Příběh, který mě hned zaujal a vtáhnul do děje. Kombinace nadpřirozených prvků a krimi je prostě hodně lákavá. Tudíž jsem si po přečtení prvního dílu začla postupně dokupovat další a další díly. Nejlepší byly předminulé Vánoce, kdy jsem od přítele dostala rovnou pět dílů. To byla paráda, moct číst hned další a další díl, a tak jsem je za chvíli přečetla všechny.

Zleva: L, Rjúk, Light

Death Note neboli Zápisník smrti

"Člověk, jehož jméno je zapsáno v tomto zápisníku, zemře."

Light Jagami je obyčejný 17ti letý mladík. Dokud nenajde Zápisník smrti, který v našem světě ztratil smrtonoš Rjúk. Díky pravidlům, které jsou v zápisníku napsány, se Light snadno dozví, k čemu zápisník slouží. Zezačátku se mu to sice moc nezdá, ale jako syn policejního náčelníka ví, jak je svět prohnilý, kolik je na světě zla a kolik zločinců zůstane nepotrestáno, a vadí mu to. Proto netrvá dlouho a odhodlá se zápisník vyzkoušet na zločinci, kterého právě zahlédnul ve zprávách v televizi a který drží několik rukojmí, dokonce i děti. Jakmile Light zjistí, že zápisník funguje, rozhodne se vzít spravedlnost do svých rukou a chce vytvořit dokonalý svět, svět bez zločinu. A začne zabíjet další a další zločince. Lidé mu začnou říkat Kira, přestože netuší, jak a kdo zabíjí. Najde se mezi nimi spoustu přívrženců, kteří Kirovi fandí a jsou mu vděční za to, že zbavuje svět vrahů.

Na druhé straně je zde spousta lidí, mezi nimi i Lightův otec, kteří chtějí Kiru dopadnout. Díky Kirovi značně klesla kriminalita a vrahové si nic lepšího než smrt beztak nezaslouží, ale nikdo nemá právo hrát si na Boha a brát spravedlnost do svých rukou. Krom policejního sboru se do vyšetřování k dopadnutí Kiry pustí i takzvaný L. Nikdo neví kdo za tímto pseudonymem stojí, ale jde o skvělého vyšetřovatele, který vyřeší i ty nejzapeklitější případy, na které jsou všichni ostatní krátcí. Jenomže Light je velmi inteligentní a hravě se vyrovná L, tudíž jde o velmi napínavý boj kdo s koho. Navíc se do této hry zapojí spousta dalších lidí, kteří buď Kirovi pomáhají jako jeho příznivci, nebo mu stojí v cestě za dokonalým světem. Light chrání nevinné lidi, nezabíjí je... Dokud mu nejde o vlastní život. Potom se nezastaví před ničím. Ať už z lidí dělá loutky, aby dosáhl svého cíle, nebo přímo zabíjí, aby nebyl dopaden.

Nesmím ještě opomenout smrtonoše, protože zejména v posledních dílech hrají velmi důležitou roli. Každý smrtonoš je spjat se svým zápisníkem. Pokud se zápisník dostane do rukou lidí, tak se smrtonoš zjevuje tomu, kdo se deníku někdy dotkl. Light tak kromě zápisníku získá i společníka Rjúka. Rjúk mu může v mnohém pomoct, ale existují věci, do kterých smrtonoš nesmí zasahovat. Smrtonoši u každého člověka vidí jeho jméno a kolik mu zbývá života. Právě tyhle informace nesmí Rjúk Ligtovi prozradit. Může mu ale dát smrtonošší oči, díky kterým uvidí to samé. Jenže nic není zadarmo, cena za smrtonošší oči je polovina zbytku života. K čemu by Ligtovi takové oči byly ? Aby totiž fungoval zápis jména do zápisníku a dotyčný člověk zemřel, je potřeba znát skutečné jméno člověka (a k tomu navíc jeho podobu). A to by se Lightovi nejednou hodilo. Využije Light této příležitosti?

Důvody, proč číst Death Note

1. Vychází u nás v sešitové podobě a česky. Tudíž ho snadno seženete, můžete ho číst v mateřském jazyce, nemusíte sedět u počítače a v knihovně ty knížečky vypadají úžasně. Pro mě velké výhody :)
2. Má málo dílů (12) a je ukončený. To se o spoustě mang říct nedá.
3. Filosofické hloubání nad tím, jestli má někdo právo brát spravedlnost do vlastních rukou (obzvlášť tímto způsobem), a jestli je Light kladná nebo záporná postava. Je to vrah, kterému ale budete ve většině případů fandit. 
4. Vyšetřování a boj mezi Kirou a L- nesmírně napínavé a zábavné. Úplně něco jiného, než na co jsme zvyklí z detektivek a krimi seriálů. Někdy jsou tam poměrně složité úvahy, že člověk musí chvíli přemýšlet nad tím, co se tím myslí - např. úvahy Lighta: když udělám tohle, tak si L bude myslet že jsem Kira, protože tohle by Kira udělal; když to neudělám, tak si L stejně bude myslet že jsem Kira, protože bude předpokládat že předpokládám, že.... No ani teď to nedám dohromady :D. Jenže Light má pravdu a je to napínavé právě proto, že sám čtenář by byl v takové situaci bezradný a nevěděl co udělat.
5. Spojení detektivky a fantasy - dva oblíbené žánry pohromadě, co víc si přát?
6. Skvělé grafické zpracování.
7. Čtení zprava doleva a odzadu dopředu. Zezačátku sice pořád berete knížku po našem, tudíž jí vždycky otevřete nakonci, a někdy přemýšlíte nad tím, jak to vlastně máte číst, ale po chvilce si zvyknete a už vám to ani nepřijde. Strašně se mi líbí, že Crew, které Death Note vydává, zachovalo to, jak se manga čte v Japonsku a nepředělali mangu do evropské podoby. Navíc když nezkušený čtenář otevře knihu jak je zvyklý, na první stránce je napsáno STOP - toto je konec knihy, a dál je vysvětleno, jak při čtení postupovat. A ty pohledy kamarádů nebo lidí v MHD když vidí, že čtete knihu pozpátku... :D
8. Žádné nechuťárny. Ty úplně zvrhlé mangy, které se podobají spíš pornografii, mají dokonce vlastní pojmenování a myslím si, že u nás jentak vycházet nebudou. Nejsou tu žádné nahotinky a většina holek nemá nadměrně vyvinuté poprsí, takže s přimhouřenýma očima některé vypadají i jako Japonky :D Nejsou tu ani nechutné scény co se týče zabíjení, mrtvol apod. Takže nic, nad čím by se musel někdo pohoršovat.

Sečteno a podtrženo, je to skvělé a napínavé čtení. A pro někoho, kdo mangu nikdy nečetl, je to skvělý začátek.

Kde Death Note sehnat?
Ne každý asi bude ochotný investovat zhruba 200 Kč za jeden díl. Nedávno jsem ale zjistila, že se dá Death Note a ostatní manga od Crew objednat celkem levně jako předplatné. Klidně si můžete objednat i díly, které už dávno vyšly, a pokud budete chtít nové díly, tak vám budou chodit stejně jako časopis. Musíte si ale objednat aspoň 6 čísel, potom vás jeden díl Death Note vyjde jen na 135 Kč. Zase je to víc peněz najednou, což taky není ideální řešení. Jinak Death Note seženete v každém větším knihkupectví, prodejně s komiksy nebo specializovaných knihkupectvích na scifi/fantasy.

Mohli byste ho sehnat i v knihovně, v pražských knihovnách na 100%, ve větších městech snad taky.

No a poslední variantou může být podívat se na něj jako na anime, třeba tady. Musím říct že jsem ráda, že jsem tyhle stránky objevila, protože třeba u Naruta si nejsem jistá jestli by se mi líbil, tak se můžu podívat na pár epizod a hned budu vědět. Nebo se prostě jentak podívat i na jiné anime, které u nás jako komiks vůbec nemusí vyjít.

Uff, tak první článek na způsob recenze je za mnou a dal mi mezi učením se na státnice z ekonomie docela zabrat. Doufám, že Death Note někoho zaujal a budu se těšit na vaše komentáře :)

Death Note u mě v knihovně ve společnosti jiných mang a komiksů.

Malá ukázka.