V pátek 27. března jsem se zúčastnila křtu knihy Petry Slovákové - Démona z East Endu. O křestu jsem věděla asi dva týdny dopředu, ale pořád jsem si nebyla jistá jestli na něj jít nebo ne.V březnu jsem totiž dost utrácela za knížky, a tak jsem nevěděla jestli chci investovat i do téhle. A jít na křest knihy bez jejího zakoupení mi přišlo takové dost divné, takže tahle varianta nepřipadala v úvahu. No nakonec jsem se rozhodla, že do toho půjdu. Přečetla jsem si totiž ukázku na internetu a příběh mě zaujal, chci vědět jak bude pokračovat. A taky jsem ještě pořád měla skvělý pocit ze setkání s Emmou Riedovou z předešlého dne, tak jsem měla chuť jít na další akci.
Petra Slováková
Křest se konal v knihkupectví Fantasya. Krom samotné akce mě potěšili taky tím, že na všechny knihy měli 20% slevu (na knihy od Fantom Printu 30%). Tudíž jsem si Démona pořídila o dost levněji, a navíc jsem tam objevila jednu Holdstockovu knihu, která už normálně nejde sehnat. Tudíž dvojnásobná radost :) Knihkupectví je docela malé, takže když začli přicházet lidé, tak tam začínalo být dost těsno. Nicméně knikupectví je moc útulné, plné regály scifi a fantasy knih, úplný ráj, takže jsem se celou dobu měla čím kochat.
Křest byl zahájen po příchodu Roberta Pilcha, který Démona vydal ve svém nakladatelství Brokilon. Po menším úvodu předal slovo Petře Slovákové, která se rozpovídala o své knize a na kterou bylo radost se dívat, protože měla moc pěkný steampunkový kostým. Následně se slova ujal Leonard Medek, kmotr knihy. No a nakonec byla kniha slavnostně pokřtěna a kdo chtěl, mohl si knihu nechat podepsat.
Z téhle akce mám trochu smíšené pocity. Moc ráda jsem se zúčastnila a atmosféra byla super. Ale byla jsem tam sama, nikoho jsem moc neznala a tudíž po skončení křtu a autogramiádě jsem se začla nudit a bylo mi strašně líto, že jsem se nemohla zapojit do nějaké diskuze. Bylo tam spoustu knihomolů a fanoušků fantastiky, českých spisovatelů, nakladatel, bývalý šéfredaktor Pevnosti... Prostě spousta zajímavých lidí. Jenže jsem dost stydlivá, jsem ráda když si zvládnu říct o autogram a i tak se celou dobu cítím neskutečně trapně. Tudíž nehrozí, abych se s někým dala nenuceně do řeči, obzvlášť když většinou tvořili hlasitě bavící se skupinky. Sice jsem prohodila pár slov s Leonardem Medkem u občerstvení a ulovila si autogram od Julie Novákové, ale cítila jsem se opravdu trapně a neschopně, že nejsem schopná normálně komunikovat. Jsem nemožná, ale mám z těhle lidí respekt, vzhlížím k ním, chovám k nim nějakou úctu, že dokážou napsat hezké příběhy, vydávat knihy a spoustu dalšího. O to těžší to pro mě je. Tím spíš pro mě nepřipadalo v úvahu zúčastnit se následovného posezení v restauraci, ale věřím že pro někoho méně ostýchavého to mohlo být moc příjemné posezení a šance popovídat si se zajímavými lidmi.
Tudíž jsem se brzy vydala domů, ale jsem ráda že jsem na křtu byla a že jsem si koupila knihu, takže ničeho nelituji :)
Kdo se chce podívat, jak to na takovém křtu v menším knihkupectví vypadá, můžete se podívat na video, které natočilo Dark Vision Studio. Video doporučuji, protože jsem si vědoma toho, že jsem toho o samotném křtu zase tolik nenapsala (holt se teď mé literární "nadání" vyčerpalo při psaní diplomky).
Jak jste na tom s podobnými akcemi vy? Chodíte na ně rádi? Zvládáte komunikaci s autory líp než já? :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Každý komentář mě moc potěší a ráda na něj odpovím :)